Slovo jóga znamená jednotu. Těhotná žena je ze své přirozenosti zosobněním tohoto stavu. Její tělo a tělo vyvíjejícího se plodu jsou po dobu devíti měsíců jedním celkem. Jeden v druhém dýchají, vyživují se, jsou aktivní i odpočívají, spějí a pohybují se. Jsou dva a přeci jeden….Naše moderní společnost není zvyklá na vědomou práci s tělem a myslí. Většinu času trávíme „od krku nahoru“, své tělo často vůbec či málo vnímáme a životem nás provází převážně kolovrátek, který se točí v naší mysli. Tělo se tak odpojuje od mysli i ducha a vzniká mezera, přerušení spojení. Jógové pozice jsou pomůckou či průvodcem, jak své tělo vnímat, být s ním ve vědomém spojení, kontaktu a komunikaci. Kde je vzájemné procítění, je možné pochopení a soulad. Těhotná žena má tak díky józe nástroj, jak svému neustále se měnícímu tělu naslouchat, chápat jeho potřeby a naplňovat je. Jelikož jógové cvičení zapojuje do procesu nejen pohyby těla, ale také mysl, kterou zve, aby tělo cítila a vnímala, spojení se začíná obnovovat. Všechny části naší bytosti se znovu propojují. Víme, co cítíme. Víme, co potřebujeme pro pocit pohody. Trénink citlivosti na jógové podložce nás vede k tomu, že svému tělu věříme a máme v jeho schopnosti důvěru. Máme zkušenost, že naše tělo ví, co je pro něj dobré, že to vždy pozná, a že když nasloucháme, zprávu uslyšíme. Tato dovednost, kterou je možné se naučit a neustále ji prohlubovat, je v těhotenství a při porodu velkým darem. Těhotná žena získává vlastní vnitřní sílu, důvěru v sama sebe a ve svou schopnost přivést na svět zdravé a šťastné dítě.

Ze zkušenosti z práce s těhotnými ženami vím, že potíže, které se považují za běžnou součást těhotenství, jako jsou bolesti v zádech, otoky rukou a nohou, pálení žáhy a další, nemusejí vůbec nastat. Zdravá žena může projít těhotenstvím bez obtíží a bolestí nebo je díky jógové praxi, případně dalším celostním metodám může velmi zmírnit či úplně odstranit.

Při cvičení jógy díky moudrému vedení inteligence svého těla hledáme a nalézáme stabilitu a pohodlí zároveň. Tělo i mysl mohou v jógové praxi znovu a znovu zažívat vnitřní pevnost a zároveň otevřenost a tvárnost. Cvičení slouží skutečně jako nácvik. To, co se odehrává na cvičební podložce, se pak přenáší do každodenního života. Cítíme-li se díky cvičení jógy více samy sebou a více v kontaktu s dítětem v děloze, je velmi pravděpodobné, že tato zkušenost přetrvá za hranice lekce jógy i za hranice období těhotenství.